Jako media pro prokázání vstupu se většinou používají bezkontaktní karty nebo identifikační ID „Dallas čipy“. Karty mají výhodu v tom, že ji stačí ke snímači pouze přiblížit, není třeba přímý dotek jako u ID čipů. Navíc mohou karty vypadat jako drobnější přívěšky ke klíčům, které jsou daleko odolnější proti nechtěnému poškození. ID čipy mají výhodu v téměř úplné nezničitelnosti a v malé možnosti je napodobit. Karty se často používají s potiskem, např. jako průkazky firmy, včetně jména a fotografie.
Někdy se využívají pouze kódové klávesnice. Zde nepotřebujete nosit žádné medium (výhoda), zato kód se může snadněji prozradit a je třeba jej občas měnit (nevýhoda).
Od používání magnetických karet i karet s čárovým kódem se již ustupuje, hlavně pro malou životnost a možnost je zkopírovat. Pro objekty s vyššími riziky napadení je vhodnější použít dokonalejší techniku, snímače otisků prstů, sítnice oka nebo kombinace předchozích medií.
Hodně se rozšířily snímače otisků prstů nebo dokonce očních rohovek apod. Pro svou menší spolehlivost rozpoznání se však používají zatím pouze u přístupových systémů.
